Tak jedna informace tyhle témata začínají být čím dál tím víc divnější

Všichni dobře víme že královnou květin je růže, neříká se to nadarmo.
Je krásná,vonící ale háčkem sou trny.
Když o ně zavadíme máme rychle na svém prstu zranění.
Ale i přesto jsou součástí této spanilé květiny
Tak se tedy zamyslýme nad tím proč se říká není růže bez trní.
Já sama to chápu takto. Jako růži si můžeme představit cíl. Když projdeme cílem, jsme šťastní. Lidé nám tleskají, dívají se na nás jako na hrdiny, váží si toho, co jsme dokázali, váží si nás samotných. Ale ta cesta, síla, která byla vynaložena k dosažení cíle? To už tak příjemné není. Podle mě všechny zrádnosti, úsilí, kterými se musíme probojovat k cíli, jsou právě to trní.
Cesta není vždy rovná. K dosažení cíle musíme jít i zákoutími plnými zvratů. Líbilo by se nám vůbec projít vším hladce? Na první pohled možná ano, ale pokud se více zamyslíme, dojdeme k závěru, že vše, co jsme udělali, bylo samozřejmostí. Nejenže si vážíme sami sebe za to, co jsme dokázali, vážíme si i druhých, co se o to alespoň pokusili. Volně v překladu se dá přísloví přeložit jako "Není cíle bez překážek".
Každý má svá slova jak to vysvětlit a každý má ke všemu své narážky. Ať je to tak nebo tak růže je s trny a je i přes to královnou květin a symbolem lásky. Malíři jí mají jako svůj model na kreslení
Mohly bys me se nad tím zamyslet že to ukazuje ještě na hodně věcí ale já mám ještě jedno Není růže bez trní jako člověk bez svých chyb. Ať se narodíme jakýkoliv tak vždy máme své chyby a vždy je dáváme najevo ať už jsme nešikové nebo prostě lidé co jen ostatní uráží jsou to jen chyby.
Samozřejmě ostatní z vás řeknou já spíš znám není růže bez trní jako láska bez trápení ( bolesti)
Ale to je na tom to nejlepší každý máme svůj názor jako že růže má své trní.
Děkuju za pozornost