Julča není jediný zvířátko v naší rodině, doma máme kocourka Pepu...
Je mu 13 let a je to hrozně skvělý kocourek...
Když jsem ho přinesla byly my dva roky. Byly jsme u sousedů a já si vybrala toho nejšpinavějšího a nejvyvychrtlejšího kocourka co tam byl a to byl Pepa... Jakmile jsem ho vzala do rukou už jsem ho nepustila. Odnesla jsem si ho domů kde ho máma vykoupala... Kdybych si Pepu asi nevybrala už bysme kočičku doma neměly.... Jsem ale chytrá holka =D
Říkáme že Pepa a Jůlia jsou jak sourozenci takže brácha a segra...
Julča je jakákoliv buď je mrzutá nebo hodná, buď je aktivní nebo lenivá ale i přes to je pro mě všechno.
Dokuď jsem neměla Julču nechápala jsem lidi co říkají pro mě je můj pes vše teď ale to vím.
Samozřejmě Dáša byla taky jedinečná ale ne tak. Dáša byla typ psa co si s vámi nechtěl hrát byla to jen unavená fenka co už měla dost i když jí byl rok.
Někteří říkaj že nechápou proč z Julčou spím v posteli a má to jeden důvod. Já se jen bojím že až vstanu tak tam na tom pelechu už Jůlina nebude...