
Seděla jsem na zemi a slzy jsem nemohla udržet." Panebože." Po pár minutách jsem se zvedla a vzala mobil. Vytočila jsem číslo a čekala až to někdo zvedne." Tady Liam kdo je tam?" Nemohla jsem promluvit, po pár dnech jsem ho konečně zaslechla." Liame, tady Bell. Musím ti něco říct." Liam si odkašlal." Bello nemám teď náladu.""Je to důležitý." Liam znova zakrchlal." Jsem těhotná." Slyšela jsem jeho dech. Věděla jsem že to je pro něho hrozně špatná zpráva."Liame..."" Bello, za pár měsíců se vrátím a všechno bude v pořádku." Pak mobil utichl. Došla jsem do pokoje a lehla si na postel. Začala jsem znovu brečet. Pak se náhle ozval zvonek. Vylezla jsem z pokoje. Všichni už byli asi v cukrárně. Utřela jsem si slzy a vydala se ke dveřím." Ahoj Bello." Za dveřmi stála Perrie." Co by si řekla na dámskou párty ?" Usmála jsem se. Přesně tohle jsem potřebovala. Perrie vlezla dovnitř a sedla si na gauč." Zaynovy volal Liam." Udiveně jsem se otočila." Takže sedni mamino." Přisedla jsem si." Rozhodly jsme se se Zaynem, že by si se přistěhovala k nám. No a udělaly bysme vám u nás druhý patro." Objala jsem ji." Děkuju. Jak to ale řeknu mámě ?" Pezz se usmála." No zatím jí řekneš jen že se chceš k nám přestěhovat a pak někdy později řekneme i to ostatní." Souhlasila jsem a než jsem se nadála balila jsem si své věci.
"Bello, proč to děláš ?" Zeptala se mě po chvíli Emili." Já musím." Emili nechtěla abych se stěhovala ale já musela. Jsou to dva týdny co jsem v jiným stavu. Mamce jsem to řekla přesně včera. Donutila mě to Emili neříct. Poté odešla a už mě nechtěla vidět. Vzala jsem kufr a krabici a vylezla jsem před dům. Zayn si ode mě vzal krabici." Moc toho nemáš. Perrie měla čtyři krabice a tři kufry." Usmála jsem se." Já nekupuju kraviny." Zayn se zasmál a pak nastoupil do auta." Bello, budeš sem chodit na návštěvy?" Objala jsem ji." Samozřejmě." Usmála jsem ji a políbila na čelo." Si má malá sestřička. Nikdy bych tě neopustila a ty to víš." Přikývla a slzy se jí hrnuly do očí. Utřela jsem jí oči." Uvidíme se ve škole. Neboj." S těmi slovy jsem nasedla do auta. Zayn nastartoval a my jsme se pomalu vzdalovaly od auta." Udělaly jsme ti nahoře zatím jenom ložnici. Takže zatím budeš bydlet s námi v prvním patře. Neboj během tohohle měsíce by se měla dodělat koupelna a kuchyň." Usmála jsem se." Mě to nevadí. Jsem vůbec ráda že u vás můžu být." Zayn se na mě podíval." To je přece samozřejmost."
Vystoupili jsme před dvoupatrovým bílodřevěným domkem. Zahradu měl opravdu moc velkou. Perrie stála před domkem a čekala jenom na nás. Vzala kufr a Zayn krabici." Nesmíš se namáhat." Ušklíbla jsem se na Perrie." Prosimtě jsem teprve v několikátým měsíci." To jí však nezastavilo. Vešly jsme dovnitř. Dům byl překrásný." Tady je tvůj pokoj." Vešly jme dovnitř. Byl to překrásný pokoj pro jednu osobu. Vešla jsem dovnitř." Chceš se podívat do svýho budoucího domu?" Přikývla jsem a Perrie mě zavedla dozadu do domu. Vyšli jsme po schodech a nalezly jsme se ve velkým pokoji. Byla to kuchyň dohromady s obývákem. Nic zatím v pokoji nebylo. Pak jsme vlezly do koupelny." Překrásná ne ?" Nic tam nebylo. Akorát dlaždičky." Jo ujde to." Perrie se usmála. Vylezly jsme a pak mě zavedla do ložnice. Bylo tam dvoulůžko. Skříň, stůl se židlý a s počítačem." Tady budete spát s Liamem". Pak jsme se dostaly do pokojíčku." No a zde bude prcek." Nemohla jsem popadnout dech. Spadla jsem na zem a začala jsem plakat. Perrie mě zvedla a objala." Všechno bude v pořádku."
Pokračování příště...
Děkuju za vaši návštěvu. Blogerka Danča. 