close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Naleznete tu spoustu kreseb, příběhů ale i vtipů...pokud jsem online

Milí Ježíšku...

3. listopadu 2014 v 20:20 | Dáda |  Téma týdne
Ahojky je tu další týdení téma. Tak si ho užijte.....
PS. Je to jeden z dalších mých příběhů tak doufám že se vám bude líbit.

Zase jsou tu Vánoce. Nejkrásnější svátek ze všech. Je to překrásný svátek při kterém vzpomenete na své blízké a trávíte s nimi celý den, nebo aspoň ty další povánoční dny. Avšak to co já miluju na Vánocích jsou naše rodiné tradice a zvyky.
Již od mého narození, které se datuje přesně měsíc před Vánocemi máme zvyky na které jsem si zvykla a sama je dokonce chci provádět. Jsou to zvyky, které dělá skoro každá rodina a tím jsou ty zvyky tak úžasný.

Mezi mé nejoblíbenější zvyky patří VÁNOČNÍ STROMEČEK. Miluju když vylezeme z postel s mojí sestrou a v obývacím pokoji na nás čeká malá jedlička. Samozřejmě nejlepší je když je stromeček živý.( Nesmí to být přece žádná plastová figurína. ) Na konferenčním stolku již stojí bedna ozdob a my se se sestrou vrhá na ozdobu stromku. Každý rok se domluvíme na barvě do které stromeček sladíme. Nejvíc milujeme modrou a tak je většinou stromeček do takové barvy. Já jako starší osoba dávám na stromek světýlka. Poté si se sestrou rozdělíme ozdoby a jde se zdobit. Od obyčejných koulí po ozdob tvarované do hvězd je náš stromek ozdoben. Ještě dáváme stříbrný řetěz. Poté beru sestřičku do nároče a ona dává na špičku překrásnou Vánoční Hvězdu. Ach jak ten stromek vždy krásně vypadá.

Naše další tradice je držení hladu. Nesmíme celý den nic jíst a to je opravdu velmi těžké, hlavně když vám rodiče dávají přesně pod nos to nejkrásnější cukroví. Když se však chýlí k obědu jsme se sestrou jak na trnu. Otec totiž udělá brambory na lupačku to je podle rodičů jediné jídlo co smíme jíst. Avšak spoustu kamarádek to tak nedělá. Ty prostě opravdu celý den hladoví. Ach Ježíšku je mi jich tak líto....

Pokračujme ale v příběhu. Pozdějí toho dne se sestrou koukáme jak tatínek zabijí vánočního kapra. Někdy je to opravdu boj. Pepa neboli kapr, kterému vždy dáváme jméno Pepa, což je vlastně taky naše tradice, se jen tak někdy nedá. Většinou sebou plácá a tak tatínkovy z úst vylezou i hrubá slova. Když se tatínkovy nedaří dává se do práce maminka. Zavře oči a bouchne palíčkou a kapr omdlí. Tatínek naprosto znemožněn vykuchává ryby a poté ji s maminkou pečou. V tu dobu milí Ježíšku přicházíme na řadu mi, neboli já a sestra. Dostáváme do rukou náš vánoční ubrus a zdobíme stůl. Pořádně ho utřeme a nandaváme ubrus. Doprostřed dáváme adventní věnec a zapalujeme všechny svíčky. Maminka nám poté podává náš legendární, vzácný nádobí, které vyndaváme jen na Vánoce. Je překrásné. Jsou na něm totiž modré květiny. Já dávám na stůl mělké talíře a má sestřička na ně hluboké. Bere me tak stejné příbory a přidáváme je na stůl. My děti máme hotovo. Rodiče poté nastůl dávají jídlo.

Po prostření stolu se vrháme do koupelny. Rychle se vysprchujeme, vyfenujeme a upravíme. Navlékneme na sebe naše nejkrásnější oblečení a vrháme se na jídlo....

Ach Ježíšku jak já miluju Vánoce. Už aby byli. Těším se na tebe tvá malá Rose......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Smitha248 Smitha248 | E-mail | Web | 6. listopadu 2014 v 0:39 | Reagovat

whoah this blog is fantastic i really like studying your articles. Keep up the good paintings! You understand, many individuals are looking around for this info, you could aid them greatly. bddddbdbgdbcebkk

2 eraminka eraminka | 6. listopadu 2014 v 11:37 | Reagovat

[1]: Thank you

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkuju za vaši návštěvu. Blogerka Danča.